Život na vesnici v 18. století

Život na
vesnici v 18. století

Venkovské
obyvatelstvo se dělilo podle majetku na sedláky,
rolníky a bezzemky. Žili zde i nemajetní lidé - čeledíni,
děvečky a chudina - žebráci.

Domy
měly malá okna, byly postaveny z vepřovic, střechy měly z
došků. Největší místnost byla kuchyně s pecí, na
které spávaly děti. Před domem byla zahrádka. Za ním byl
dvůr s chlévy, kurníky, studnou a stodolou, za kterou byla
ovocná zahrada s včelstvy. 

Jídlo
bylo mnohen prostší než dnes. V pecích lidé pekli chléb,
buchty a koláče. Maso jedli jen zřídka, více
se jedly luštěniny, různé kaše a brambory. Polévku
jedli ráno, v poledne i večer. Kávu neznali.

Oblečení
si většinou sami vyráběli. Nosili prostý oděv nebo kroj.

Zvyky:
v neděli chodila celá rodina do
kostela, odpoledne bývaly taneční
zábavy. Největším svátkem byly hody
neboli posvícení.
Slavily se Vánoce a
Velikonoce, při nichž chodily děti na
koledu a na pomlázku. Dále se ženy v zimě
setkávaly při draní peří. Vyprávěly
se zde povídky a zpívaly se lidové písně.

Práce na
poli: Poddaní
nadále robotovali,
tzn. zadarmo pracovali několik dní v týdnu na panských polích.
Navíc museli vrchnosti a panovníkovi odevzdávat
díl z toho, co sami vypěstovali.
Rolníci stále udržovali úhorový
systém, kdy
jedna třetina půdy ležela ladem, odpočívala.